01.11.2009
V pátek nás navštívila moje sestra Blanka s Arietou, a protože měla v sobotu nějaké vyřizování, vzali jsme Arietu (podomácku zvanou Tryskomyš) na výlet.
Jako již tradičně jsme šli naši nejoblíbenější trasu – Šumberu.
Ve třičtvrtě na dvanáct nás vyzvedla Káťa s Larou, psiska naskákala do kufru, Lara, jakožto domácí na zadní sedadlo, já vedle naší osobní řidičky Káti a mohli jsme vyrazit.
Sraz byl ve dvanáct u Lomu a chvíli po nás dorazila Evča s Kelly a za další chvíli poslední účastnice prochajdy, Pavla a Marťa s Šebulí a Nikčou – konečně jsme osobně poznali nejnovější přírůstek šebulovic rodinky.
Tentokrát jsme zvolili trasu opačně, to znamená kolem lomu nahoru na Hády (což byl pro mě nadlidský výkon, protože přes letní lenošení má kondička klesla pod bod mrazu – kolem sukulentů se člověk moc nenaběhá) a pak hurá dolů barevnou Šumberou. Počasí jsme vychytali na jedničku. Sluníčko svítilo a dokonce i lehce hřálo, psiska lítala jak urvaná ze řetězu, z Tryskomyši si Lara se Sárou občas udělaly střapeček a lovily ji jak o život a my jsme si skvěle poklábosily.
Tečku za příjemným výletem jsme udělali v hospůdce (kvůli které jsme šli trasu opačně), kde jsme se poslinili kofolou, bramboráčkama, topinkama a toustíkama.
Rozchod byl u Lomu, Káťa nás odvezla domů, kde hafani padli na pelechy a chrápali (a to doslova a hlavně nahlas) jak mimina. Když se sestra chystala k odchodu, tak to v první chvíli vypadalo, že Tryskomyš u nás zůstane na prázdninách, ale když zjistila, že její panička odchází, sebrala poslední zbytek sil, a šla s ní.
Hlavní ponaučení z výletu – nepořizovat si psa s nízkým podvozkem. Všichni byli v pohodě a čistí, jenom Arieta byla zespodu jako prasátko….
Fotila Káťa, za což jí moc děkujem, jakož i za povolení krást jí fotky.
Fotky najdete tady.
