30.07.2008
Moje první setkání s kaktusy se datuje někdy kolem roku 1985, kdy jsem se do nich zamilovala a rozhodla se, že je chci pěstovat. Už si nevzpomínám, jestli jsem je získala od spolužáka, jehož tatínek kaktusy pěstoval nebo někde jinde, ale vím, že se jim říkalo 'zelení ježci' a byly nejrozšířenější. Dnes už vím, že to byly Echinopsisy.
Nejvíc jsem svoji minisbírku rozšířila v roce 1989, kdy jsme s mamkou vyrazily na Flóru Olomouc. Nakoupily jsme spoustu druhů, barevné roubované, a dokonce i sukulenty. Bohužel jsem v té době s pěstováním neměla žádné zkušenosti, pouze nastudované z knih Zelení ježci od V. Lobka, S. Pelešky a kolektivu a Kaktusy v přírodě od J. Říhy a R. Šubíka, takže jsem jich hodně přes zimu zahubila. Hlavně roubované a také sukulenty, protože o těch jsem tehdy nevěděla vůbec nic.
Každopádně ty, co přežily mi v létě vykvetly a utvrdily mě v tom, že pěstovat kaktusy se vyplatí....
V roce 1994 jsme se s mamkou stěhovaly do Čech, kde se mnou kaktusy strávily něco málo přes rok a když jsem viděla, jak trpí (nekvetly, vytahovaly se a celkově jim to tam nesvědčilo - jižní Morava je jižní Morava), tak jsem je na cca 12 let přestěhovala k sestře zpátky na Moravu. I když se jí podařilo některé zahubit (což by se mohlo stát i mě), tak převážná část sbírky přežila a musím uznat, že ač z nich sestra není tak odvařená jako já, tak z nich vypěstovala pěkné kousky, které pravidelně kvetou...
V roce 2006 jsme s manželem koupili 78 a při první možnosti jsem si své bodlinaté miláčky nechala přivést a od té doby u nás spokojeně vegetují a kvetou jak o život... Možná začaly tušit, že jim plánujem skleník...
Je pravda, že dnes se věnuju víc pěstování sukulentů, ale kaktusy pořizujem taky, takže sbírka se utěšeně roztůstá.
Jediné, co bych si v minulosti vytkla, je to, že jsem nebyla důsledná v pojmenovávání kaktusů, takže se to teď snažím dohonit, ale je to docela fuška...
 |
| Kaktusy |
