Zamykání sezóny – Chrudim 26.9.2009
Na tuhle akci nás navnadili Zelňáci, už v srpnu, kdy jsme navštívili jejich sbírku. Bez jejich doporučení bychom se asi na Zamykání sezóny nevydali, i když jsme o pořádání této akce už nějaký ten rok věděli. Celé to má na svědomí pan Pavlíček, srdcem sice kaktusář, ale proti ostatním sukulentům zřejmě nic nenamítá, což dokazuje, jak se můžete dočíst na jeho webových stránkách, že uvolnil část svých pěstebních prostor své manželce, paní Pavlíčkové, která právě učarovaly sukulentní rostliny, kterým se ne příliš lichotivě říká zelí.
Hlavním stanem této akce je obydlí Pavlíčkových, tedy spíše jeho přilehlý pozemek, který, až na nějaké to posezení, téměř celý zabírají skleníky. Pravda, na tomto místě jsme moc času nepobyli, pokud nepočítám předchozí den. Až před odjezdem z Chrudimi, jsme se zde s Romčou stavili a nakoupili nějaké květináče, abychom měli do čeho přesazovat nové úlovky a asi až po týdnu při pohledu na Delonix regia, jsem si uvědomil, že jsem si zde zapomněl koupit v pátek vyhlídnutý jiný, sukulentní druh delonixu. Tak snad za rok.
Naše pozornost byla zaměřena především na burzu kaktusů a sukulentů, která se konala v závodní jídelně Transporty Chrudim. Její kapacita naprosto splňovala představu o éře socialismu, kdy se tak dobře dařilo dělnické třídě. Nevím, jestli ji jsou schopni dělníci zaplnit i dnes, ale kaktusářům a sukulentářům se to bez problémů podařilo. Aby ne. Zamykání sezóny je neoficiálně považováno za nejdůležitější akci roku, které se účastní i lidé ze zahraničí. Osobně jsem zaslechl slovenštinu, němčinu, angličtinu, francouzštinu, maďarštinu a polštinu. Na burze je asi 120 míst pro prodejce, která jsou už rok dopředu zamluvená a samotní návštěvníci bez problémů za necelou půlhodinku vydýchali megalomanský prostor jídelny.
Pro mě s Romčou, to byla každopádně zatím největší navštívená akce. Možná proto, že jsme zatím neměli příležitost navštívit podniky zahraničních prodejců, setkali jsem se zde zatím s největší koncentrací sukulentních rostlin. I přes tento fakt, jsme utratili přibližně předem stanovenou sumu peněz a neodjížděli s pocitem, že se musím vzdát koupi nějakého pro nás zajímavého sukulentu.
Burza začala v 8. hodin navážením prodejních rostlin. My jsme byli domluveni se Zelňáky, kteří se také účastnili akce jako prodejci, že jim s touto činností pomůžeme, a díky tomu jsme měli se na burzu dostali dříve něž další návštěvníci. Získali jsem tak náskok ve výběru rostlin a především jsme se nemusel prodírat později vzniklým davem. Za další hodinu byl pohyb po jídelně skutečně o velké trpělivosti, ale to už jsme měli hlavní část nákupu za sebou. Pak už jsme se jen procházeli mezi stoly a dívali se, jestli nenarazím ještě na nějaký zajímavý kousek. Burza v té chvíli byla teprve asi v jedné třetině, a i když to byla určitě zajímavá podívaná, nedokázali jsme si s Romčou představit, že vydržíme až do konce. Dále jsme celou vřavu pozorovali hezky v klidu zpoza prodejního míst Zelňáků. Několikrát se objevil Jirka, který se také vydal na lov rostlinek a povzbuzoval nás, ať si tu událost užíváme, mluvil pateticky, jak on to umí o chrámu…už nevím čeho, a Romča ho měla chuť za ty řeči uškrtit. Navíc ji přešla chuť účastnit se někdy v budoucnu také jako prodejce, i když později, když pomáhala Radce především s balením prodaných rostlin, se jí to natolik zalíbilo, že změnila názor.
Ke konci už jídelna značně prořídla a mnoho prodejců to balilo už před oficiálním závěrem druhé hodiny odpolední. Možná i proto, že se začalo dříve než v avizovaných deset. A myslím si, že měl každý dostatečně času na to, aby si stihl vybrat.
Zamykání sezóny ovšem burzou zdaleka nekončilo. Na programu byl cyklus přednášek, dle programu trvajícího až do 18:00 a Cactus párty. Těchto akcí jsme se však již neúčastnili, takže o nich nemůžu referovat. Co bylo jako téma přednášek se můžete dočíst v odkazu https://www.cact.cz/noviny/2009/09/zamykani.htm.
Pár fotek najdete na rajčeti...
