Lithops julii (Dint. & Schwant.) N.E. Br (1925) ssp. julii (1925) (W)
Původ:
Sebraný profesorem Kurtem Dinterem v únoru 1924, a pojmenovaný po jeho příteli, Dr. Juliusovi Derenbergovi z Hamburku, v Německu.
Rozšíření:
Namibie, v trojúhelníkové oblasti zahrnující Karasburg na severu, a na jihu, s body Orange River kolem 70 km JZ a JV od Warmbadu.
TL JV od Warnbadu, ležící přibližně na půl cesty mezi Vahldornem a Warmbadem.
Hornina:
Jemný nebo hrubozrnný pegmatit; pegmatitový štěrk.
Barvy:
Bílá, šedobílá, růžová, hnědá, šedá, červená.
Popis:
Značně proměnlivý, některé rostliny jsou matné a téměř jednotné v barvě, ostatní jsou matné ale silně síťované s jemně vtlačenými znaky, avšak ostatní jsou s velmi otevřenými tmavými průsvitnými okénky.
Byly uznány nejméně tři hlavní formy, které dokonce obdržely status variet (bledá, mřížkovaná a tmavohnědá), ale přesto, že v největších koloniích bývá obvykle jeden nebo druhý z těchto typů, ve všech jsou minimálně dvě, mnohdy i všechny tři variety.
Rozlišovací rys této ssp. je 'šmouha podobná rtům' podél vnitřních okrajů, ačkoli není vždy přítomna.
Profil je seříznutý; vrchol povrchu plochý až lehce vydutý, občas lehce vyhloubený; štěrbina hluboká, 5-10 mm; laloky spojené, někdy lehce rozbíhavé.
Obličej je zarovnaný, většinou mírně ledvinovitý; laloky stejné-nestejné; většinou matné; hladké až mírně krabaté.
Okraje jsou obvykle spíše tmavé, někdy ± zřetelné, ale nepravidelně zoubkované nebo zvlněné, s několika poloostrůvky; podél vnitřních okrajů jsou obvykle tmavohnědé šmouhy podobné rtům, někdy úplné a nápadné, někdy rozdělené a nezřetelné, občas chybí; tmavohnědá nahloučenina šmouhy podobné rtům se vyskytuje občas jako úzký okraj nebo lemování podél vnějších okrajů.
Okénka jsou obvykle ± uzavřená, občas ± úplně otevřená.
Kanálky jsou nepravidelné, někdy široké a zřetelné, často spíše tmavé; často redukované na hrubou nebo jemnou síť úzkých, lehce vtlačených rýh.
Ostrůvky jsou obvykle velké, někdy malé, většinou zřejmé a zřetelné ale někdy tmavé a nezřetelné oproti pozadí matných kanálků.
Červené linky někdy chybí, obvykle jsou spojené do sítě v kanálcích, někdy jsou velmi tučné a nápadné, ale často jsou redukované na řadu izolovaných a tmavých krátkých linek, háčků anebo teček; podobné linky, nebo řada teček, se mohou také vyskytovat v okrajové šmouze nebo je mohou někdy nahradit když tam chybí.
Tmavé tečky nejsou viditelné.
Barvy:
Okraje a ostrůvky mají různé odstíny od matné, bělavě šedé, někdy s nádechem modré, nafialovělé, růžové nebo žlutohnědé; šmouha podobná rtům a okrajová obruba je tmavě zelenavá nebo hnědavě šedá, zelenavě hnědá nebo béžová.
Okénka a kanálky jsou někdy matné, šedobílé s různými odstíny od modré, nafialovělé, růžové, béžové nebo hnědé; někdy jsou tmavé, průsvitně zelenavě šedé, zelenavě nebo žlutavě hnědé, nebo narůžověle šedé.
Červené linky jsou jasně až tmavě červené, někdy velmi tmavé a viditelné jen pod lupou.
Ramena jsou stejná jako okraje a ostrůvky, nebo trochu bledší.
Velikost:
Malý až střední, průměr obličeje až 38 X 25 mm, většinou okolo 25 X 20 mm.
Počet hlav je až 8 nebo více, většinou 2-4.
Květy:
Bílé, střední až velké, až 43 mm Ø, většinou 25-35 mm Ø.
Semenná pouzdra jsou většinou 5-lokulární (90%), nebo převážně 6-lokulární (7%), 4-lokulární (2%) nebo 7-lokulární (1%).
Profil je ve tvaru člunu, vrchol ± plochý.
Obličej je eliptický až úzce eliptický, až 11 X 7,5 mm, většinou okolo 8,5 X 6 mm.
Semena jsou žlutohnědá až světle žlutohnědá, hladká až svraštělá 1, skvrnitá.
Informace z knihy Lithops Flowering Stones, Desmond T. a Naureen A. Cole, (2005), Cactus&Co. Libri, a z www.lithops.co.za/species/julii.html
C063
C064
C183
C297
C349
chrysocephala C205
littlewoodii C218