Zazimování hlíz gladiolů

24.01.2009

Možná si někdo řekne, že to není příliš aktuální článek. Je pravda, že jsem ho začal psát už někdy na přelomu října a listopadu v práci, kdy jsem měl na to relativně čas, ale pak práce nějak začalo přibývat a tak jsem psaní článku zanechal.

Na můj vkus byl loňský podzim příliš deštivý, takže jsem se rozhodl vyndat hlízy už v polovině září. V zemi jsem nechal jen předloňské bruty, které jsem vyryl až druhý víkend v říjnu, nejen proto, aby se stačil pěkně vyvinout. V části zahrady, kde jsem ho vysázel, je půda o dost propustnější než v jiných místech. Takových míst s rozdílnou strukturou půdy mám na zahradě více, ač by to člověk na pozemku o rozloze 35m2 neočekával. A tak zde méně hrozilo, že hlízy vlhko poškodí.

O všech stádiích pěstování gladiolů může člověk získat poměrně dost informací na internetových diskuzích, a tak zde zmíním jen dva postřehy, s kterými jsem se loni na podzim setkal.

Standardně se doporučuje nechat hlízy po vytažení ze země oschnout v místnosti při pokojové teplotě. Učinil jsem to také. Hezky jsem je rozložil do lísek, aby měly dost vzduchu, uložil v místnosti a asi týden je nechal bez dozoru. Ne, že bych chtěl, ale nenašel jsem si ani tu chvíli, abych je trochu zkontroloval. Konečně o víkendu jsem si čas udělal, a zjistil jsem že některé hlízy jsou napadené plísní. Ty nejhorší případy, nebylo jich moc, jsem vyhodil, a ostatní jsem vykoupal v hypermanganu. U některých jsem odkroutil i staré hlízy, i když to nešlo lehce, ale právě mezi starou a novou hlízou se plíseň tvořila nejsnadněji.

Následně jsem se rozhodl pro jiný postup sušení. Přes den jsem nechával hlízy v lískách venku pod stříškou a na noc jsem je dával do přístavku, u kterého jsem nechal dveře otevřené. I když teplota v noci klesala k 5º C a přes den se nevyšplhala nad 15ºC, hlízy celkem dobře vyschly. Do místnosti v domě jsem je přenesl asi až po měsíci.

Pokojová teplota pro usušení hlíz může být celkem fajn ale pokud bydlíte v domku z meziválečného období a přidá se k tomu vlhký podzim, tak asi ani ta teplota nepomůže, a člověk zjistí, že důležitější je dostatečné větrání a čerstvý vzduch, i když při nižších teplotách.

Ještě jedno překvapení mi přinesly gladioly. I když to překvapení nespadá do podzimního období, ale do letního, a bylo mnohem příjemnější. Z předloňského roku jsem si nechal několik kousků brutu od čtyř odrůd, víc jsem jich ten rok ani nepěstoval.

Jedna odrůda měla brut výrazněji větší než ostatní, proto jsem si nechal osm hlízek, které jsem na jaře zasadil. A na začátku léta jsem s překvapením zjistil, že se nedočkám pouze listů, ale i květů. Šest hlízek z osmi nasadily poupata, a i když květy byly menší než z mateřské hlízy, hrozen byl poměrně početný. Oproti mateřské rostlině se navíc objevilo na lososově zbarvených květních plátcích, řídké oranžově-červené žíhání. Nejspíš důsledek překotného experimentování v křížení rostlin.

Brut byl větší než u ostatních odrůd, jejichž sbírka se mi rozrostla asi na dvacet, i loni, takže to asi nebude náhoda. Gladiol jsem koupil pod názvem Reine de Hollande. Nevím, jestli je správný. Na internetu ani v knížkách jsem žádnou odrůdu takového jména nenalezl a tak alespoň připojuji obrázek, který je v úvodu.