13.06.2009 23:39
U prvních výsevů jsem hodně řešila otázku zalévání, ale konkrétních informací zalít či nezalít moc není. Nejobvyklejší rada je řídit se citem. Ona to je rada nad zlato, ale když člověk začíná, a cit se u něj teprve rozvíjí, je docela k ničemu. Je pravda, že dnes už se také řídím citem, ale začátky byly těžké, a pár semenáčů díky mému necitu odešlo do věčných lovišť. Sice se nedá striktně určit, že zalévat se má pravidelně 3x týdně, ale určitá pravidla zalévání jsou a tak jsem se rozhodla se o nich napsat. Je to pár postřehů z mých začátků a myslím, že není k zahození se o ně podělit, a snad tím někomu pomoci v rozhodování, jestli vysévat, nebo radši koupit hotové rostliny. Rozhodně doporučuju vysévat. A hlavně lithopsy, ty doslova rostou před očima, skoro jako houby po dešti.
Po vysetí semen lithopsů je důležité, aby půda byla stále vlhká, proto je dobré vysévat do výsevních misek a do vyklíčení prvních semenáčů je nechávat přikryté. Po vyklíčení je nutné větrat. Já jsem druhou várku lithopsů vysévala pod zářivku, takže jsem je po vyklíčení nechala odkryté úplně a zalévala podmokem tak, aby substrát nevyschl úplně.
Zhruba po měsíci jsem začala nárazově (cca 1x za dva až tři týdny) přihnojovat Kristalonem start a semenáče zalévám tak cca 1x za týden až dva (tak nějak podle citu a řídím se i omakem - když jsou semenáče moc měkké). Jak jsou na tom s vlhkostí substrátu zkouším dřevěným párátkem, na něm je hezky poznat, jestli už zalít, nebo ještě počkat.
Po prvním roce pěstování (výsevy z února 2008) mám vyzkoušené, že je potřeba je zalévat i v zimě, ale hodně opatrně, nejlépe postřikovačem na rostliny, protože jsem jich špatným zaléváním dost zahubila. První a zásadní „hubící“ škodu jsem udělala hned po přesazení, kdy místo abych počkala 3-5 dní, než se chytnou kořínky, jsem je zalila hned a navíc podmokem, což je učebnicový příklad, jak se rychle a snadno zbavit sukulentů (platí to nejen pro lithopsy)… U výsevů z října 2008 už jsem byla chytřejší a po přesazení jsem se zálivkou počkala, což se projevilo tím, že chybnou zálivkou žádný neuhynul.
Lithopsy letním zhruba od dubna a vypozorovala jsem, že výsevy z února 2008 nejsou schopné absorbovat stejné množství vody, jako výsevy z října 2008 a letošní semenáče, takže další zkušenost je taková, že čím jsou semenáče starší, tím méně zalévat. Výsevy z října 2008 a semenáče z letošního roku doslova chlastají jak duhy, takže je zalévám 1x týdně pořádně, to znamená konvičkou a podle počasí je každý den přestřikuju rozstřikovačem na mlžení rostlin (ten se nám osvědčil jako nejlepší zalévací nádoba i během zimy u ostatních sukulentů) a únorové zalévám trochu víc – konvičkou – cca 1x za dva týdny a mezitím postřikovačem. Pozor musím dávat na lithopsy starší a zalévat je minimálně, většinu až se tělo začne „svrašťovat“.
Další z postřehů se týká obsypávání semenáčů kamínkama. Sice to působí velmi esteticky a lithopsy obsypané světlými kamínky vyniknou, ale z hlediska zalévaní je to velmi nepraktické. Kamínky drží vlhkost a velmi špatně se hlídá vysychání substrátu (zkoušet párátkem u cca 150 květináčků, zda je substrát suchý, či nikoliv je zábava na celé odpoledne). U starších rostlin už to není takový problém, protože se při zálivce řídím měkkostí těla.
