24.12.2011
Rostlinu jsme dostali od našich sukulentních přátel nepojmenovanou a se slovy, že, co ji mají ve své sbírce, se nijak neprojevuje a u nás se jí snad bude dařit lépe. Na první pohled bylo jasné, že se jedná o anturium, druhové jméno jsem jí dodal po prozkoumání internetových končin, a tak mě možná nějaký odborník, který by sem náhodou zavítal, opraví. Já se rozhodně za odborníka považovat nemohu, naopak, ještě nedávno, kdy jsem znal převážně jen řezaná květenství kultivarů A. andreanum nebo A. scherzerianum nabízená v květinářstvích, se mi anturia nijak zvlášť nelíbila.
Při bližším prostudování tohoto rodu však člověk může zjistit, zvlášť když se zajímá o aronovité rostliny, že i zde se najdou velice zajímavé druhy. Fotografií je na internetu dost, s informacemi je to však dost bídné. Určitě, co se týká českých webových stránek a tak bych chtěl na tomto místě upozornit na stránky pana Holého, kde lze najít plnohodnotné informace.
Anthurium gracile má poměrně široké rozšíření. Roste v několika státech jižní a střední Ameriky. Vyskytuje se v Guatemale, Belize, Guayaně, jižní Brazílii a Peru a ve vlhkých lesích Kostariky a Panamy. Druh je rozšířen také na karibských ostrovech Trinidad a Hispaniola.
Anthurium gracile patří mezi rostliny, jejichž kořenový systém kolonizují mravenci. Různé výzkumy zaznamenaly, že tato kolonizace má vliv na zvýšení počtu kořenů a případně také na celkově rychlejší růst rostlin.
Tento druh je určitě sympatický svou velikostí, takže nezastíní jiné rostliny ani na poměrně malém prostoru. Úzké kopinaté listy dosahují velikosti cca 15 cm. Květenství je poměrně nevýrazné především díky pouze drobnému toulci menšímu než samotná palice nesoucí květy, který neobklopuje palici ale je stočený vzad směřující ke květní stopce. Nápadné je květenství v době zralosti plodů jen díky jasně červené barvě dužniny, která obklopuje semena řídce rozmístěná na palici.
Anthurium gracile roste v přírodě epifyticky, ale dá se pěstovat i v květináči v lehkém substrátu. Takto pěstovanou jsme ji dostali i mi. A zatím tak i nadále vegetuje, neboť jsem ji neměl potřebu přesazovat.
Jelikož k nám rostlina dorazila uprostřed léta, umístil jsem ji mezi sukulenty chráněné před sluncem síťovinou a podobně jako sukulenty jsem anturium i zaléval a spolu s dalšími pěstovanými epifyty i rosil. Až do podzimu rostlina žádné přírůstky nevykazovala, ale někdy na konci října se začaly nahnědlé květy na palici bobtnat a měnit se v plody. Semena jsem zbavil dužniny a vysel do klasického substrátu s rašelinou. Žádný ohromující výsledek jsem neočekával, proto jsem si s přípravou výsevu příliš nelámal hlavu. Dlouho se nic nedělo, což jsem přičítal brzkému sběru semen. Ta ovšem přeci jen asi po měsíci vyklíčila.
Na další výsev, neboť plody uzrály ještě na dalších dvou palicích, jsem se připravil pečlivěji. Především jsem nechal bobule na palici co nejdéle a vysel je, až když se dužnina na plodech v horní části palice začala scvrkávat a sesychat. Tak daleko jsem to ovšem nechal zajít spíš z nedostatku času. Také jsem si našel nějaké skromné informace o výsevu na internetu. Složky do výsevního substrátu jsem použil stejné, ale namíchal jsem ho s větším množstvím rašeliny, aby byl dostatečně lehký. Semena jsem, tak jako v předchozím případě, nezakryl centimetr tlustou vrstvou substrátu, ale jen jsem je lehce zasypal, tak, že zůstala částečně odkrytá. Že začnou semena klíčit po třech dnech od výsevu, jsem skutečně nečekal. Hned po tomto milém zjištění, jsem výsev přesunul z okenního parapetu pod zářivky. V místnosti je 19 až 20°C. Další vývin je však velice pomalý, zvlášť když to srovnám s o tři dny dříve vyklíčeným semeny Zantedeschia albomaculata, takže výsledek pokusu je ještě ve hvězdách.
Zantedeschia albomaculata - vyklíčení 17.12.2011, Anthurium gracile - vyklíčení 20.12.2011
I tak se dá snad napsat, že se u nás anturiu celkem daří, i když rozhodně netvrdím, že bych na tom měl nějaké velké zásluhy.
