21.11.2010
Tento kultivar má na trhu s květinami velice podobné postavení jako stejnojmenný kultivar zantedeschie, o kterém jsem psal nedávno. Stručně řečeno seženete ho v každém obchoďáku.
Rostlina má velice atraktivní květy respektive květní plátky tmavě žluté barvy s tmavě červenými skvrnami. Listy jsou světle zelené s úzkým, průsvitně mléčným okrajem. Dorůstá výšky pouze cca 90 cm a je možné ji bez problémů pěstovat i ve velkém květináči. Letos jsem měl kultivar vysazený jak v květináči, tak ve volné půdě, a je pravda, že volně vysazené rostliny prospívaly lépe, především měly mohutnější listovou plochu. Zajímavé také bylo, že při největším oslunění v poledních hodinách se listy rostlin v květináči svinovaly a ztráceli turgor (napětí v rostlinných orgánech) výrazněji, než u listů volně vysázených dosen. Jednak to mohlo být lepším vodním režimem ve volné půdě a také stanovištěm, neboť květináče byly umístěny v uzavřenějším prostoru. Tady bych chtěl ještě upozornit na nutnost adaptace rostlin na sluneční paprsky, zvlášť pokud jsou předrychleny na začátku jara v místnosti. Bez tohoto otužení se listy během chvíle spálí, zvlášť u kultivarů se světle zelenými listy jako je právě ´Picasso´.
Další předností tohoto kultivar je jeho rané kvetení. První květenství se objevují na konci června a začátku července. Zároveň má dlouhé období kvetení. Květy jsou na rostlině ještě v září.
To se mi osvědčilo, když jsem letos pracoval na bakalářské práci. Měsíce květen a červen byly výrazně deštivé, takže nebylo možné pokusné rostliny přesadit s květináčů na školní pozemek v optimálním termínu. Vysadil jsem je nakonec s jeden a půl měsíčním zpožděním, tedy ne v polovině května ale až první víkend v červenci. Kultivar ´Picasso´, který jsem měl doma, byl v zemi o čtrnáct dní dřív. A když měly rostliny sotva 40 cm, začala se objevovat květenství, přesně v termínu jak je to u tohoto kultivaru obvyklé, aniž by mu vadilo to zpoždění. I výšku měly dosny ke konci sezóny odpovídající. To byl ovšem jediný úspěch. Ostatní kultivary nejen že nekvetly, ale neudělaly příliš velký pokrok, ani co se týká výšky rostlin. I když byly letní měsíce celkem teplé, ta časová ztráta už se nedala dohnat.
Nějaké výsledky, díky kultivaru, o kterém dnes píšu, jsem pro svoji práci přeci jen získal. Kromě klíčivosti semen jsem sledoval variabilitu v přesevech dosen. Šlo v podstatě o ověření skutečnosti, že kultivary není příliš spolehlivé množit generativně, neboť vykazují odlišnosti od mateřské rostliny. U kultivaru ´Picasso´se to projevilo výrazně v barvě květních plátků. V nevyrovnanosti intenzity odstínu žluté barvy jednotlivých květů a množství a rozložení červených skvrn na květních plátcích.
Při generativním množení kultivarů nemusí jít pouze o drobné odchylky. Například velice populární červenolisté kultivary je možné množit pouze vegetativně (oddenky). Uvádí se, že jediná přírodní pestrolistá forma (červené a purpurové pruhy na zeleném podkladě) u dosen, která je schopná reprodukce, je Canna indica var. Warscewiczii (A.Dietr.) Nb.Tanaka. Ostatní formy jsou výsledkem mutace. Takovéto pestrolisté formy nejsou přenášeny na potomstvo, množené semeny.
Variabilita přesevů hybridních dosen, není jediným znakem, který provází šlechtění rostlin. Zajímavé jsou také odlišnosti v morfologické stavbě pohlavních orgánů, opylování, klíčení pylu a tvorbě semen při srovnání botanických druhů a hybridů rodu Canna. Ale o tom zase až v příštím článku.
