Flora Olomouc 22.8.2009

Jedny z nejkrásnějších květinek na Floře (bohužel nepatří ke stále expozici, jako rostliny okolo)

Původně jsme s návštěvou Flory letos nepočítali, neboť máme pozdně letní a podzimní „itinerář zájezdů“ hodně nabytý. Když k tomu připočítám plánované objednávky semen znamená to i dost velkou zátěž pro naše peněženky. Nakonec nás však přemluvila naše kamarádka Evka, veterinářka, která se nám tak pěkně stará o zvířátka a občas jim i pomůže na onen svět.
Na benzín a na vstupné na výstavu vydělaly Evka s Romčou stříháním ptáka. Romča držela a Evka stříhala. Tedy, abych byl konkrétnější, jednalo se o stříhání drápků na pařátech Žaka. Hned na začátek musím zhodnotit, že jsme si to všichni tři užili. Romča si tam jela především koupit Opticu rubru (loňský výsev tohoto lithopsu byl zpočátku nadějný, vzešlo všech deset semen, a když už jsme se pomalu začali těšit, že je vyneseme na venkovní vzduch a budeme je přivykat jarnímu světlu, bezmilosti v rychlém sledu postupně pochcípali. Návdavkem k tomu ještě přibrala pseudolithos, dorstenii, euphorbii, trichocaulon. No a já jsem se postaral ještě o nějaké „asklépky“, takže útrata opět stála za to. Ovšem loni to bylo horší, neboť tenkrát byla výstavní část Flory zacílena mimo jiné na sukulentní rostliny.
Hlavní pavilon opět nabídl krásné květy mečíků a lilií a menší část se věnovala růžím. Tam, kde se loni skvěly kaktusy, kaudexy, pachykauly a jiné sukulentní rostliny, tedy horní patro pavilon A, byla výstavní plocha věnována floristické soutěži, jejíž téma bylo aranžmá historických váz.
Stánkový sortiment byl prakticky stejný jako loni a tak si mohl návštěvník vybrat ze skutečně pestré nabídky od sklaniček, kaktusů, podzimních cibulovin, orchidejí a mnoha dalších rostlin. Posledně jmenované, tedy orchideje, zde měli za skutečně solidní ceny. Druhy, které v hypermarketech většinou prodávají kolem 450,- Kč, zde měli za 199,- Kč.
Poslední část naší výpravy, prohlídku botanických skleníků jsme začali v kaktusovém skleníku, kde nás hned zkraje zaujala kvetoucí Huernia macrocarpa. Focením květů jsem se nechal natolik strhnout, že jsem zůstal za děvčaty značně pozadu.
Prošli jsem i další skleníky, z nichž posledním byl palmový skleník. Zde mě nejvíc zaujala kvetoucí Monstera deliciosa (áronovité patří totiž vedle lilií a skukulentů mezi moje nejoblíbenější rostliny). Za zmínku určitě také stojí Philodendron bipinnatifidum nebo Nolina recurvata, která se sice díky obchodním řetězcům stala tak trochu fádní záležitostí, ovšem zdejší exemplář svými rozměry určitě člověka zaujme. Přesvědčit se můžete na jedné z mnoha fotografií v galerii. Tady bych chtěl ještě něco podotknout k popiskům rostlin ve foto-galerii. Při prohlížení u nich možná narazíte na nepřesnosti, čímž se předem omlouvám. Dával jsem je dohromady podle paměti po návratu z Olomouce a jelikož nejsem žádný extra botanik, možná jsem se u některé z rostlin sekl. U některých rostlin, především kaktusů, jsem pojmenování raději ani neriskoval.
S výstavou jsme se loučili za deště a cestou k autu jsme mírně zmokli. Pozitivní pocit z výletu nám to však nevzalo. Evka za volantem, teď už bez porušování dopravních pravidel (při příjezdu totiž vjela, samozřejmě nechtěně, do jednosměrky), vyrazila směr Brno.
A teď, kdy píšu tenhle článek, Romča přesazuje naše nové přírůstky, aby se u nás cítily jako doma.
A jak jsme si užívali se můžete podívat zde.